Stanovisko ČMR SKM k reportáži "Zajímavý majetek Svazu klubů mládeže", vysílané na programu ČT 1 dne 4. dubna 2011 v pořadu "Reportéři ČT 1"
Na zasedání Česko-moravské rady Svazu klubů mládeže konaném dne 19.dubna 2001 bylo projednáno a odsouhlaseno zaujmout k reportáži "Zajímavý majetek Svazu klubů mládeže" odvysílané dne 4.4.2001 na ČT 1 stanovisko ČMR SKM a toto stanovisko uveřejnit ve zpravodaji Spektrum a zaslat ho šéfredaktorovi "Reportéři ČT 1"
V úvodu musíme předeslat oprávněnou domněnku a konstatovat, že uvedený pořad nebyl odvysílán náhodou a byl ve svém scénáři namířen proti zájmům SKM a úsilí organizace o navrácení jejího majetku. Jeho cílem bylo pošpinit a zdiskreditovat SKM a to v době, kdy jsou vedeny soudní spory o některé nemovitosti, které byly v letech 1968-70 v majetku SKM a které organizace nabyla v souladu s tehdy platnými zákony. Zcela úmyslně byla vybrána kauza "Babský ranč" na Filipově huti, obec Modrava, okr. Klatovy, kde v současné době vede SKM soudní spor proti firmě ITC - International, s.r.o., se sídlem B. Smetany 63, 370 01 České Budějovice, IČ 608 276 70.
Předpoklad, že se takovýto pořad natočí zřejmě na zakázku určitých osob či organizací a následně pak objeví na obrazovce, jsme začali tušit poté, co o naši organizaci projevila zájem redaktorka pořadu. Předtím jednatel společnosti ITC začal obesílat naše kluby, jak ty z let 1968 -1970, tak i ty, které přistoupily k SKM v 90-tých letech, se žádostí o zaslání údajů a registračních listů, zda byly nebo jsou organizací SKM a při vědomém porušování zákona o ochraně osobních údajů požadoval dokonce i seznamy členů klubů včetně jejich osobních dat. Stejně postupoval i právní zástupce výše uvedené firmy. Na tyto skutečnosti jsme upozornili Okresní soud v Klatovech a vzhledem k tomu, jak tento soud postupoval, jsme vznesli námitku podjatosti, neboť z dosavadního soudního jednání jsme usoudili, že nebudeme mít záruku o objektivním rozhodování soudu.
To, že v posledních měsících nebylo vše v pořádku, potvrdilo i jednání JUDr. Michala Pokorného, právního zástupce občanského sdružení Pionýr, při jednání u Okresního soudu Ostrava, kde se domáhal řady důkazů v souvislosti s konáním OS Klatovy. Při nařízeném jednání u Krajského soudu Ostrava pak předložil soudu naši žalobu ve věci vydání nemovitosti Babský ranč. Kde a jak tyto dokumenty získal, je otázkou šetření. V pořádku toto jednání právního zástupce sdružení Pionýr jistě není. Je třeba říct, že mezi organizacemi Pionýr a SKM je zásadní rozdíl, Pionýr od svého vzniku nikdy o žádný majetek nepřišel, ale naopak získal majetek likvidovaných organizací v roce 1948 a 1970. Dokonce i po roce 1990 získal přes proklamace tehdejšího ministra Igora Němce další majetky. Mezi ně patří např. i budova ve Stodolní ul. v Ostravě, o které vede SKM soudní řízení. Přitom není pochyb, že Pionýr byl součástí ČSM a následně SSM na rozdíl od SKM, které vzniklo v roce 1968 nezávisle na ČSM, i když je pochopitelné, že do nově vzniklých klubů přešly určité skupiny, které se předtím realizovaly jako součást ČSM. Přestože tato skutečnost v pořadu nezazněla, není pochyby, že pořad měl být signálem i pro soudy v Ostravě.
Nijak mimořádně nás nepřekvapilo, když nás za Reportéry ČT 1 oslovila redaktorka Rebeka Bartůňková s tím, že chce natočit pořad o SKM, o kterém údajně publikovala již v letech 1990-91 ve Studentských listech. Současně signalizovala, že si SKM spojuje s jeho konkrétním seznamem majetku, na který SKM uplatnil nároky již v porevoluční době a kterýžto seznam vlastní ve svých materiálech. Tuto skutečnost prý má v současné době spojenu s jejími posledními informacemi o osudu některých konkrétních nemovitostí. Na naši žádost nám zaslala stručné okruhy otázek k rozhovoru:
- jak SKM v roce 1968 vzniknul (stručně něco z jeho historie...)
- o jaký majetek SKM přišel a co z něj žádá zpátky?
- co již SKM dostal, resp. vysoudil zpět?
- jak přesně uvedené nemovitosti (popř. další majetek) SKM v minulosti nabyl?
- jakou činnost vykonává SKM v současnosti?
Následně jsme paní Bartůňkové zaslali následující mail:
Chtěli bychom vás požádat o laskavost, jestli byste nemohla vzít s sebou vaše články z minula, které jste napsala k majetku SKM a SKM vůbec - pátrali jsme na netu, ale nepodařilo se nám nic objevit. A v této souvislosti zda byste nebyla ochotna obohatit naše informace o vaše informace z devadesátých let minulého století z vašeho archívu. Nebo případně poskytnout odkaz na webové stránky, adresy, kontakty atd., kde bychom se mohli dozvědět další informace.
Na tuto žádost jsme obdrželi následující odpověď:
Jak jsem vám již sdělila po telefonu, články vyšly ve Studentských listech v roce 1990 a 1991, některé psali i další kolegové. Studentské listy z té doby na netu opravdu nenajdete. Stejně jako Informační servis, předchůdce časopisu Respekt a první články Respektu. Jinak je mi líto, ale o svůj archív z té doby se pochopitelně dělit nehodlám, jsou to informace nejrůznějšího druhu, ale jistě nejde o nic tak originálního, co by se nedalo najít jinde. Uvedla jsem tuto informaci pouze proto, abych pravdivě odpověděla na vaši otázku, jak jsem se na Svaz klubů mládeže dostala. Mezi jinými písemnostmi, které se ale SKM vůbec netýkají, mám k dispozici tehdejší žádost SKM a jakýsi seznam majetku, které si SKM nárokoval již v porevoluční době. To se mi spojilo s našimi dnešními informacemi o osudu některých nemovitostí.
Vlastní natáčení se uskutečnilo dne 10.3.2011 v jednom pražském klubu a trvalo více jak 4 hodiny, pořadu se vedle předsedy SKM Mgr. Miloslava Huttra zúčastnila místopředsedkyně ČMR SKM Ing. Jana Neubertová, členové ČMR SKM Jaroslav Šrámek, člen vedení Sdružení amatérských loutkářů JUDr. Petr Slunečko, vedoucí KM "D 2" v Praze na Vinohradech Bohumil Durdis, který po roce1970 emigroval a zpět se vrátil v roce 1990 a stal se opětovně vedoucím zmíněného "déčka" a rovněž bývalý zmocněnec vlády ČSFR pro majetek SSM Ing.Vlastimil Pobořil. Ověřili jsme si,, že redaktorka Rebeka Bartůňková je dcerou režiséra Jiřího Křižana, který společně s Václavem Havlem, Sašou Vondrou a dalšími zakládali v roce 1989 Občanské fórum. To v nás vyvolalo určitý pocit optimismu, že pořad bude pro SKM objektivní. Proto jsme se před samotným natáčením paní redaktorky zeptali, zda-li ČT chce SKM pomoci v jeho úsilí o navrácení majetku a zda-li budeme moci uvedený pořad autorizovat. Na toto nám sdělila, že žádná autorizace nebude a že redakce "Reportéři ČT 1" je objektivní a korektní.
Samotný pořad však ukázal, že o korektnosti nelze vůbec hovořit. Celý rozhovor a kladené otázky směřovaly k problému "Babský ranč" na Filipově Huti a jistě není bez zajímavosti, že zrovna pár týdnů před prvním jednáním u OS Klatovy. Rebeka Bartůňková se odvolávala při rozhovoru na řadu materiálů, které nám i ukázala. SKM označuje materiály, předávané soudům, takže lze jednoznačně dovodit odkud tyto materiály mohla, podle našeho názoru neoprávněně, získat. Stejně tak má většinu těchto materiálů i právní zástupce organizace Pionýr a tyto materiály používá v kauze o nemovitost ve Stodolní ul. v Ostravě. Je však i možné, že materiály mohly obě strany získat od zástupce žalované strany. Tato skutečnost by potom jednoznačně vyvracela tvrzení paní Bartůňkové, že tyto materiály měla již dříve, cca před 20 lety.
Při natáčení položila Rebeka Bartůňková dotaz, proč byla po roce 1990 obnovena registrace pouze SKM a ne JUNÁKU, případně organizacím dalším. Předseda ČMR SKM jednoznačně odpověděl, že za SKM nepodepsali, na rozdíl od JUNÁKA, ČTU a dalších, likvidační protokol statutární zástupci a organizace byla zrušena (zakázána) v rozporu se Stanovami z roku 1968. Po roce 1990 pak SKM nežádal o novou registraci, ale o souhlas s pokračováním činnosti organizace přerušené v roce 1970. K tomu Miloslav Huttr dodal, že fakt, že MV ČR po roce 1990 neobnovil registraci z roku 1968 JUNÁKU a ČTU, považuje za zneuctění výsledků sametové revoluce... Toto stanovisko však reportéři v pořadu neuvedli, zřejmě s cílem poškodit SKM. Podstata věci není jen v obnově činnosti, ale je především v časovém intervalu a způsobu, jak toho bylo dosaženo. Trvalo to až do roku 2004, tj. celkem více než 14 let, kdy bylo Okresním soudem v Náchodě rozhodnuto, že organizace SKM je organizací z roku 1968. Čtrnáct let boje, ve kterých organizace žila prakticky bez prostředků a jenom díky aktivitě, nezdolnosti a vytrvalosti dobrovolných pracovníků, jejichž činnost se datuje od roku 1968, tento boj dotáhla do vítězného konce. Bohužel JUNÁK, ČTU a další organizace tento boj vzdaly brzo po roce 1990. Porovnávat tedy SKM s ostatními organizacemi a to navíc v neprospěch samotného SKM je nejenom neseriozní, ale navíc zavádějící.
M. Huttr ukázal a předal přítomným reportérům ČT 1 závažné doklady dokumentující jak a v čí režii probíhaly likvidace organizací dětí a mládeže vzniklých po roce 1968. Mezi hlavní materiály patří Stanovy SODM schválené ustavujícím Kongresem organizací dětí a mládeže dne 19.12.1968, které v § 18 jednoznačně stanoví "členské i přidružené organizace mají vlastní program, stanovy a všechna práva samostatných organizací. Orgány sdružení nejsou oprávněny zasahovat do těchto práv". Reportéři byli dále informováni, že ÚV KSČ koncem roku 1969 stáhl 13 osob ze studií na Vysoké škole politické ÚV KSSS v Moskvě a na základě usnesení ÚV KSČ o vybudování jednotné organizace dětí a mládeže pod názvem SSM z nich v dubnu 1970 vytvořil novou radu SODM. Tato rada nebyla od této doby tvořena delegovanými zástupci jednotlivých členských organizací, ale uvedenými osobami dosazenými ÚV KSČ. Takto rekonstruovaný SODM a jeho sekretariát v rozporu se Stanovami SODM přijímal pak materiály, které jednoznačně diktátem nařizovaly likvidaci stávajících organizací dětí a mládeže a jejich hospodářských zařízení a předání majetku včetně finančních prostředků na kontech jednotlivých organizací dětí a mládeže SSM. Mezi tyto materiály patří:
1. Postup při ukončení činnosti jednotlivých dětských a mládežnických organizací a zásady pro jejich majetkoprávní likvidaci schválený sekretariátem SODM dne 26. 5.1970.
V uvedeném materiálu je striktně uvedeno:
U organizací, kde stanovy předepisují, že rozhodnutí o ukončení činnosti organizace a o majetku musí schválit sjezd, konference či sněm (SPM, Juvena, USU a Junák) musí orgán konstatovat skutečnost, že konference nemůže být svolána, jelikož většina základních organizací se přihlásila do SSM a nižší články organizace již, ve své většině, ukončily svou činnost. Termín je třeba volit tak, aby základní kolektivy a hospodářská zařízení mohla dokončit svoji hospodářskou činnost, ke které potřebují právní subjektivitu. Do tohoto termínu musí být hospodářská zařízení předána orgánům SSM nebo SODM nebo dána do likvidace. Po tomto termínu, v dohodě se Státní spořitelnou, zablokuje SODM centrálně účty základních kolektivů všech organizací i zbývajících kolektivů ČSM.
2. Vnitřní sdělení pro základní kolektivy, aby vstoupily do SSM ve schváleném termínu. Pokud nevstoupí do SSM musí ukončit svoji činnost. V tomto sdělení je jasně stanoveno, že majetek kolektivů, které se do SSM nepřihlásí, musí být protokolárně předán OV SSM
3. Rozhodnutí, že organizace nesmí prodávat majetek zrušené organizace ani v tom případě, kdy získaných prostředků má být použito na úhradu závazků.
4. Prováděcí pokyny k postupu při provádění likvidace zrušených hospodářských zařízení organizace dětí a mládeže (dále jen HZ), vydané na základě příkazu sekretariátu rady SODM ze dne 26. května 1970 a předsednictva rady SODM ČSR ze dne 16. června 1970
Redaktorce Rebece Bartůňkové byl dále předán dopis předsedy ÚV SSM Juraje Varholíka, ve kterém tento soudruh jednoznačně konstatuje, že SSM není právním nástupcem bývalých organizací dětí mládeže, tzn., že tím současně potvrzuje, že SSM byl neoprávněným detentorem - držitelem tohoto majetku a jejich finančních prostředků a že tento majetek vlastnil a užíval neoprávněně. To mimo jiné vyplývá i z posudku ústav.zák.č.497/1900 Sb. zpracovaného Ústavem státu a práva Akademie věd ČR čj. 334066-94 z 14.3.1994 a vztahuje se i na období po roce 1990.
Ve svém dopise soudruh Juraj Varholík doslovně říká:
Vážený soudruhu,
K Tvému obsáhlému dopisu Ti sděluji, že Socialistický svaz mládeže je zcela nová organizace, která není právním nástupcem bývalých organizací dětí a mládeže a tudíž nemůže odpovídat za jejich závazky, případně další záležitosti, které uvádíš. Rovněž ústřední výbor SSM nemá právo vyžadovat od orgánů státní moci stanoviska k uváděným skutečnostem. To je záležitost příslušných orgánů, kam by ses měl obrátit o radu, případně o pomoc. To umožňuje všem občanům naší společnosti československé právo.
Se soudružským pozdravem Juraj Varholík, v.r.
Pro lepší pochopení věci je vhodné uvést závěr ÚSaP AV ČR (viz výše) k výrazu držení, ve kterém se říká:
Ustanovení § 2 ústav.zák. používá nezřetelného výrazu držení. Je pravděpodobné, že tím nemíní držbu ve smyslu § 129 a násl. občan.zákoníku, nýbrž volí tento výraz vzhledem k neujasněným vlastnickým vztahům SSM. Držení ve smyslu ústav.zák. je třeba chápat extenzivně a rozumět jím vlastnictví SSM, užívání svěřené mu státem, jistě i držbu, pokud by to přicházelo v úvahu, věřitelství pohledávek, atd. Pakliže měl SSM v držení cizí věc, tzn. věc, která vlastnicky náleží někomu jinému a SSM ji nabyl do své detence, popř. občanskoprávní držby, na základě nějakého občanskoprávního titulu (např. nájmem, vypůjčením apod.), režim ústav.zák. se na tyto věci nevztahuje.
Tato skutečnost měla být státu a jeho organizačním složkám po roce 1990 známá, jak přesně byl zákon pochopen, je věcí jednotlivých institucí, že to např. Komise vlády ČR pro majetek SSM z počátku chápala alespoň objektivně, když už ne po právní stránce přesně, vyplývá z toho, že v roce 1991 vyzvala organizace dětí a mládeže k sestavení soupisu majetku, o který přišly a který by měly dostat zpátky. Z toho je možno odvodit, že ČR a její organizační složky si byly velice dobře vědomy, že se nejedná z více jak 90% o majetek SSM, ale o majetek organizací dětí a mládeže zlikvidovaných v roce 1970.
Otázkou tedy zůstává, proč se vláda ČR a její organizační složky po roce 1990 nepostaraly o přijetí zákona nebo opatření, kterým by byl tento majetek organizacím, které obnovily po roce 1990 (JUNÁK, SKM, ČTU a další), navrácen. Kdyby se tak stalo, pak by SKM nemusel 21 let čekat na navrácení svého majetku a nemusel by o něj vést soudní spory. Stejně tak by JUNÁK nemohl přijít o zámek Štiřín, který byl jeho majetkem a který zakoupil po roce 1945.
Na tyto argumenty Reportéři ČT nereagovali a ani se o nich záměrně nezmínili, neboť se jim to prokazatelně nehodilo do "smyslu jejich objektivní reportáže".
Při natáčení uvedeného pořadu vznesla p. Bartůňková otázku, kde vzal SKM prostředky na to, aby si uvedené nemovitosti mohl koupit. Na tento dotaz bylo odpovězeno předsedou ČMR SKM, že SKM byl zřizovatelem 26 hospodářských zařízení (HZ), které využily dohody ústředí SBČs. a ÚV NF o poskytování úvěrů HZ společenských organizacíí a nakoupily základní prostředky, tzn. např. tiskařské stroje apod., a tyto úvěry rychle splatily a vzhledem k prosperitě tak mohly zakoupit uvedené nemovitosti. Tuto možnost neměl pouze SKM, ale všechny ostatní tehdejší organizace dětí a mládeže. O této skutečnosti reportéři ČT rovněž taktně pomlčeli.
V reportáži také vystoupil starosta Modravy pan Antoním Schubert, který vědomě nemluvil pravdu. Pokud jde o nemovitost "Babský ranč", věděl, že šlo o majetek HZ Cestovní kanceláře Táboritů Tábor, jejímž zřizovatelem byla ČMR SKM a ředitelem tohoto HZ byl pan Marián Malík. Stejně tak není pravdivé jeho tvrzení, že v obci Modrava organizace dětí a mládeže v té době žádný objekt nevlastnily. O skutečnosti, že nemovitost Hálkova chata, která již dnes neexistuje, vlastnil SKM České Budějovice, srubový objekt na Filipově Huti vlastnilo SODM Plzeň - jih, dnes jej vlastní Liga lesní moudrosti, se pan starosta opomněl zmínit. Stejně jako fakt, že pan Mariám Malík, bývalý ředitel HZ Cestovní kancelář Táboritů Tábor, po roce 1990 až do své smrti v roce 2000 vykonával funkci místostarosty obce Modrava.
Při natáčení se pí. Rebeka Bartůňková zmínila o tom, že Marián Malík byl zloděj. Pan Miloslav Huttr jí ubezpečil, že to není pravda, že o pana Malíka se zajímala STB a protože zřejmě nechtěl spolupracovat, bylo na něj podáno trestní oznámení pro podezření z rozkrádání majetku uvedeného HZ. Po více jak 7 měsících vazby byl Marián Malík na základě rozhodnutí OS v Klatovech zproštěn viny, a to na základě šetření soudního znalce, který dokladoval, že v objektu "Babský ranč" jsou aktiva ve výši 848 tis.Kč. Za neoprávněnou vazbu byl pak pan Malík odškodněn dle zvláštního zákona za škody způsobené nesprávným úředním postupem. Chtěli jsme tato sdělená fakta dokladovat redaktorce R. Bartůňkové na místě, ale ona již o tomto tématu nechtěla dále hovořit.
Z kupní smlouvy, kterou má SKM k dispozici, vyplývá, že žalovaná firma zakoupila uvedenou nemovitost, která od roku 1975 několikrát změnila vlastníka, v roce 2003 za částku 3,760.000 Kč. V reportáži zástupce žalované strany pan Vovesný uvedl, že nemovitost "Babský ranč" rekonstruoval nákladem 17mil Kč, tzn. že celková hodnota objektu přesahuje 20 mil Kč. V takovém případě by měl pan Vovesný předložit doklady o provedených pracích včetně původu finančních prostředků. SKM má vážné pochybnosti o celkové vynaložené částce, protože vlastní fotografie objektu z roku 1994 a lze je porovnat s dokumentujícími záběry objektu uváděnými v reportáži.
O neserióznosti a účelovosti Reportérů ČT 1 ve zmiňované reportáži svědčí:
- úmyslná kombinace se záběry na různá jednání ČSM a SSM, se kterým SKM nemá a nikdy neměl nic společného,
- nezmínili se vědomě o faktu, že v roce 1990 se nejednalo o majetek SSM, ale z více jak 90% o majetek zlikvidovaných či zakázaných organizací dětí a mládeže z roku 1970,
- tvrdili, že soudy vydávají majetek SKM velice rychle a jednoduše; skutečností je, že vydání majetku trvá již 21 let a některé soudy se táhnou již 11 let; otázkou je, jak si představují reportéři "rychlost",
- proč se nezmínili o skutečnosti, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových hájí zájmy organizace Pionýr, která o majetek nikdy nepřišla, naopak vždycky pouze získávala a proč nehledá tato státní instituce nápravu pro poškozené organizace,
- proč je nezajímá skutečnost o zahraničních firmách, kterým likvidátor FDM před ukončením činnosti FDM v likvidaci odprodal hluboce pod cenou majetek "SSM" ve výši přes 220 mil.Kč a že vlastníky těchto společností nelze zjistit, možná i proto, že mezi těmito občany mohou být i lidé vysoce postavení.
předseda ČMR SKM Mgr. Miloslav Huttr